Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


VEGETARIÁNI A JEJICH ŽIVOT

6. 4. 2007

JÍDLO BEZ KRUTOSTI

Nezpůsobovat utrpení živým tvorům - to je hlavní motivací k přechodu většiny lidí na bezmasou stravu. Zdaleka to však není důvod jediný. Vyloučením masa z našeho jídelníčku můžeme i my významně přispět ke zlepšení vztahu mezi lidmi, lidí ke zvířatům a k přírodě.

Vegetariánství, veganství...

Již v dávné minulosti se lidé zamýšleli nad vztahem lidí a zvířat. V řadě kultur bylo výsledkem těchto úvah odmítnutí zabíjení živých tvoru, a to i pro potřebu obţivy. Takto se k této otázce postavily nejen východní filozofické směry jako například buddhismus a džinismus, ale i někteří představitelé evropského myšlení. Až do poloviny 19. století byl životní styl lidí odmítajících pojídání masa nazýván pythagoreismem podle svého zakladatele, starořeckého filozofa a matematika Pythagora. V roce 1847 byla v Anglii založena první vegetariánská společnost a lidé konzumující výhradně bezmasou stravu se od té doby začínají označovat jako vegetariáni (z latinského vegetabilis - rostliny). Dnes je již vegetariánské hnutí základní součástí širšího hnutí za práva zvířat. Jako takové patří do bohatého spektra ekologických, sociálních a alternativních aktivit. V současné době podíl obyvatelstva živícího se důsledně vegetariánsky činí podle různých odhadů od 1 do 4% světové populace.

I mezi vegetariány samotnými však existují různé přístupy ke stravování. Nejpočetnější skupinou jsou tzv. ovo-lakto-vegetariáni (běžně označovaní pouze jako vegetariáni), kteří ze svého jídelníčku odstranili veškeré maso (včetně drůbežího a rybího), ale neodmítají vejce, mléko ani výrobky z nich. Vegany jsou nazýváni ti, kteří se živí čistě rostlinnou stravou bez jakýchkoliv živočišných produktů (vejce, mléko, sýry...). Lidé konzumující pouze tepelně neupravenou rostlinnou stravu jsou označováni jako vitariáni. Tento výčet však zdaleka není úplný, mezi další skupiny patří např. makrobiotici či fruktariáni.

Týrání a zabíjení zvířat

V České republice přišlo v roce 1998 na jatkách o život (dle údajů Státní veterinární správy) 4 720 939 prasat, 528 613 kusů skotu a 29 168 telat. Průměrný Evropan během svého života sní 36 prasat, 36 ovcí, 8 krav a 550 kusů drůbeže. Utrpení a smrt těchto zvířat je zbytečnou a krvavou daní za talíř s masem. Naprostá většina masa pochází ze zvířat chovaných ve velkochovech. V těchto "továrnách na výrobu masa" je s živými tvory zacházeno jako se surovinou, kterou je možno libovolně skladovat, transportovat a zpracovávat.

Slepice jsou chovány v nevyhovujících bateriových klecích, kde životní prostor jedné slepice tvoří plocha menší než list papíru formátu A4. V kleci je obvykle namačkáno 4 až 5 ptáku, kteří nemohou ani roztáhnout křídla. Aby se zabránilo vzájemnému klování, zkracují se jim zobáky rozžhavenou kovovou čepelí. Vedlejším produktem výroby vajec jsou miliony jednodenních kohoutků nevhodných ke snášení vajec ani k výkrmu na maso, kteří jsou proto zabíjeni udušením nebo zaživa rozemleti ve speciálním drtiči. Stejně krutý osud postihne i jatečná kuřata (tzv. brojlery), která jsou určena k produkci masa. Brojleři žijí v přeplněných halách, jež pojmou až 100 000 kusů, a jak kuřata rostou, omezuje se stále více jejich životních prostor. Desetitisíce jich uhynou, než jsou přepravena na jatka.

Prasata mají srovnatelnou inteligenci se psy. Ve velkochovech jsou však např. prasnice uzavřeny v malých kotcích, kde jsou omezeny při lehání a vstávání a nemají možnost se ani otočit. Od malých selat jsou oddělena železnými zábranami. Selata jsou odebrána ve věku čtyř týdnu a jsou obvykle určena k produkci vepřového masa. Jsou umístěna po skupinách v železobetonových boxech, kde nemají podestýlku ani prostor pro ležení či kálení. Z nudy a stresu se navzájem koušou a zraňují. Trpí stresem a úzkostí, za nějaký čas se u nich projevují znaky psychických poruch.

Krávy bývají obvykle ustájeny v tzv. velkokapacitních kravínech. Ustájení je bezstelivové, na ocelových roštech, kráva může ležet pouze na malém prostoru s gumovou podložkou. V důsledku šlechtění, jehož cílem je zajistit co největší dojivost, a vinou nepřirozeného a nepohodlného ustájení a špatné péče trpí zvířata řadou bolestivých chorob. Mnoho krav má tak velká vemena, že nemohou ani pořádně chodit. Velmi rozšířenou nemocí je pak mastitida - bolestivý zánět vemene. Krávy jím trpí pravidelně, protože produkují velké množství mléka. Dojnice musí být neustále uměle oplodňovány, neboť jen tak u nich dochází k tvorbě mléka. Výsledkem toho je neustálý koloběh březosti a porodů, včetně produkce býčků končících na pultech řeznictví.

Zvířata ve velkochovech bývají vykrmována stravou obsahující vysoké dávky antibiotik, nepřirozené složky (např. masokostní moučka pro býložravce) a v některých státech, např. USA, růstovými hormony. Jsou známy případy, kdy zemědělci přidávají do krmiva pro krávy např. piliny, kuru, sulfitové výluhy (odpad z papírenského průmyslu) či kaly z biologického čištění odpadních vod.

Jelikož zákazníci vyžadují "čerstvé maso", jsou zvířata nezřídka za účelem porážky přepravována na velké vzdálenosti. Po dobu stresujícího transportu (často několik dní) musejí zvířata snášet ještě horší podmínky než v chovech. Při nakládání a vykládání jsou zvířata surově poháněna ranami tyčí, holí či elektrickými šoky. V kamionech jsou zvířata namačkána tak, aby se jich do jednoho transportu vešlo co nejvíce. V důsledku toho pak u zvířat dochází ke zraněním, ušlapání, přehřátí organismu, celkovému vyčerpání, jejichž následkem bývá často smrt. A nejde přitom o zanedbatelnou věc, např. jen přes území ČR bylo v roce 1997 přepraveno více než 3 a půl milionu zvířat.

I na jatkách je se zvířaty zacházeno krutým způsobem a jejich smrt rozhodně není bezbolestná. Některá bývají ještě živá pověšena za nohy hlavou dolů, omráčena elektrickým proudem, jsou jim podřezávána hrdla, jsou zabíjena na automatizovaných linkách. Při nepovedených pokusech jsou porážena naněkolikrát.

Malá část zvířat je již dnes chována v malochovech, kde jsou vystavena nepoměrně menším zásahům do svých přirozených životních návyků. Přesto se však produkce masa ani zde neobejde bez nutnosti zabití zvířete.

Je na každém z nás, jak se rozhodne. Dá-li přednost takovému způsobu stravování, který si vyžaduje utrpení či smrt živých tvorů, nebo takový způsob odmítne.

Ekologické problémy

Živočišná výroba zásadně ovlivňuje životní prostředí. Je totiž velmi náročná na zábor plochy, na spotřebu energie, vody, hnojiv atd. Přibližně 80% zemědělské půdy v ČR je využíváno přímo či nepřímo k chovu a krmení obrovského množství dobytka. Pěstování plodin pro hospodářská zvířata si vynucuje zavádění ekologicky nešetrných postupů do našeho zemědělství. Jsou nadměrně používána chemická hnojiva a těžká agrotechnika. V poslední době se ke zvýšení výnosů plodin užívají i rizikové genetické manipulace s tvrzením, že tím bude zajištěn dostatek potravin. Přitom plocha orné půdy, která uživí jednoho konzumenta masa, je schopna poskytnout potravu pro 14 vegetariánů či dokonce 50 veganů.

Nutno také zdůraznit, že řada plodin, které se používají jako krmivo pro dobytek (sója, kukuřice), je do Evropy dovážena z Jižní Ameriky. Zde jsou často pěstovány na plantážích vzniklých vypálením původního deštného pralesa. I samotná doprava těchto plodin přes polovinu zeměkoule poškozuje životní prostředí.

Živočišná výroba navíc patří k největším znečišťovatelům spodních vod. Samotná produkce masa je také několikanásobně náročnější na spotřebu vody a energie než rostlinná výroba. Nezanedbatelným důsledkem chovu nadbytečného množství dobytka je také produkce značného množství plynu metanu vznikajícího trávením. Ten se podílí významnou měrou na globálním oteplování Země (tzv. skleníkový efekt). Stejně tak je problémem zužitkování či likvidace značného množství zvířecích výkalů. Každou vteřinu vyprodukují hospodářská zvířata na celém světě 125 tun tohoto odpadu.

Jak je zřejmé, intenzivní živočišná výroba představuje závažný ekologický problém, se kterým se lidstvo musí potýkat. Vegetariánství a veganství nabízí řešení.

Zdraví

Ve světle toho, co již bylo řečeno, se ukazuje vegetariánství a veganství jako alternativa, která dokáže zmírňovat řadu závažných etických i ekologických problémů. Že je bezmasá strava alternativou opravdu reálnou, dokazuje i to, že ji Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za plnohodnotný způsob výživy člověka zasluhující si podporu. Řada studií dokonce dokládá, že vegetariánská strava obsahující větší množství vlákniny, vitamínů a minerálů a omezující nadbytečný přísun tuků, cukrů či bílkovin je i zdravější. Též obsah toxických škodlivin pocházejících ze znečištěného životního prostředí je v rostlinných potravinách nižší než v mase zabitých zvířat (škodliviny z rostlinné potravy se v tělech zvířat během jejich života kumulují). Výzkumy zdravotního stavu vegetariánů pak dokazují, že mají podstatně nižší hladinu cholesterolu než je průměr populace, mají v průměru nižší krevní tlak, takže je u nich nižší riziko vzniku infarktu, mnohem méně často onemocní rakovinou, mají v menší míře problémy s onemocněním tlustého střeva, jejich ledviny jsou vlivem stravy s nižším podílem bílkovin méně zatížené a jsou tedy zdravější.

Jak dokazuje život milionu vegetariánů a veganů na celém světě, z rostlinné stravy je možno získat veškeré látky potřebné k životu. Stejně jako u stravy obsahující maso jde však především o to, aby strava byla pestrá a vyvážená. To, že takou stravu lze připravit - a navíc chutně - Vám jistě potvrdí nejeden vegetarián či vegan.

Odmítnutí konzumace masa či dalších živočišných produktů je osobním příspěvkem k hledání východisek z bezohledného lidského využívání zvířat a přírody. Samo o sobě však k nápravě nestačí. Život vegetariána či vegana závislý na dovozu geneticky modifikované sóji, tropického ovoce, kakaa a kávy z Ameriky či rýže z Asie je pro přírodu téměř stejnou zátěží jako život běžného konzumenta masných výrobku.

Řešení je třeba hledat v podpoře ekologických způsobů zemědělství orientovaných na tradiční místní plodiny, nevyužívajících průmyslová hnojiva a pesticidy, nevyžadujících potřebu energeticky a ekologicky náročné dálkové dopravy. Podpora samozásobitelství a malých a středních biozemědělců je též alternativou vůči expanzi mohutných nadnárodních koncernů usilujících o ovládnutí celosvětového trhu se základními potravinami.

Co můžete udělat Vy
žádejte v obchodech a restauracích bezmasou stravu podporujte rostlinné malovýrobce a zemědělce nakupujte v prodejnách zdravé výživy kupujte výrobky bez živočišných přísad (včetně kosmetiky atd.) zapojte se do činnosti organizací ochránců zvířat šiřte tento leták mezi svými známými

http://www.nesehnuti.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

VEGETRAIANSTVÍ

(Anet, 31. 10. 2014 19:08)

já jím jen ryby a zeleninu a je mi za zlé jka zvířata trpí

No...

(Monika, 13. 7. 2007 9:25)

Jo já jim jenom kuřecí a vepřový maso... já vim... i tyhle zvířata strašně trpí, ale přece jen nějaké maso jíst musíme. Obsahuje spoustu živin pro naše svaly a další...

Re: No...

(vlk stop týrání , 1. 4. 2014 18:21)

máš pravdu , ale ted je maso spíše nadopováno všeljakými hnusy jako třeba steroidy které člověku neprospívají , ale podle mě je to věc lidí a né mě .

Nejíst maso???

(Sam, 21. 11. 2008 20:12)

Já jím maso - sice jen kuřecí a sem tam něco vepřovýho, ale jím. Jím ho proto, že vím, že moje tělo jej vyžaduje. Člověk je všežravec, na tom se nic nezmění. Ano, zvířata trpí, je to hrozné, ale je bezcílné lidi přemlouvat, aby byly vegetariáni - 90% lidí stejně jíst maso bude. Lepší je se zaměřit na samotná jatka, útočit na vyšší orgány - ovšem nevím, jestli tohle není taky tak trochu bezcílné. Je to tak trochu bludný kruh. Já vím, možná budete mít námitky, že kdybych se třeba i já stala vegetariánkou, tak pomůžou svou troškou do mlýna - ovšem vím, jak je maso pro lidi důležité - rostlinné výrobky nikdy nemůžou nahradit maso. Z osobní zkušenosti vím, že spoustě učených lidi (mezi nimi jsem se ptala i několika veterinářů či zoologů) se zježí vlasy na hlavě pouze při vyslovení slova "vegetarián". Každý člověk má svoje přesvědčení. Já tvrdím (můj osobní názor), že maso se jíst musí, neboť obsahuje bílkoviny a mnoho dalších, pro lidský organismus prospěšných látek, ne to nějak přehánět, ale jíst se musí. Otázka sportovců - to je velice chabá výmluva, jelikož vrcholový sportovci mají zcela jiný jídelníček, než máme my a vše si musí pečlivě hlídat, s čímž jim pomáhají dietologové a poradci na výživu, což my, ubozí smrtelníci, si nemůžeme dovolit, navíc potřebné látky mohou dostávat i jinou formou tak, aby neztloustli a neztratily kondici - bohužel, touto tématikou se fakt nezabívám, proto jestli kecám blbosti, omluvte mě :-).
Jen chci říct - nejsem proti vegetariánství, ani proti veganství - to je forma protestu, který bohužel nejsem schopna držet.

Re: Nejíst maso???

(vlk stop týrání , 1. 4. 2014 18:16)

máš naprostou pravdu sice jsem vegetariánka , ale souhlasím s tebou

proč?

(Andrea Bompanova, 1. 11. 2010 12:51)

Je mi sice 12,ale už jistě vím že budu vegetariánka.Zvířata jsou pro mě vším anechci aby kvůli lidem umírali!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Re: proč?

(Martina, 5. 4. 2011 17:02)

Je mi taky 12 a Jsem taky vegetarián a úplně s tim souhlasim

vegetariánství

(klára(11 let), 29. 9. 2009 19:36)

dobrý den, je mi 11 let, ale ráda bych se stala vegetariánkou. avšak vím
, že tělo potřebuje hodně prvků z masa. navím, co mám dělat, prosím mohl by mi nějak poradit?děkuji
PS:můj taťka chová králíky na maso, králíček je moje nejoblíbenější zvíře a já taťkovi pořád říkám, že když je nenechá žít normální krásnej život, tak ať je anii nenechává zplodit, ale táta říká, že je to levnější, než kupovat maso....já říkám, že ať králíky nechová!!!on si však nedá říct. prosím poraďte mi jak na něj....

.......

(osel, 2. 11. 2008 18:34)

já teda sem vegetariánka už rok a je mi 13 a ještě se mi nic nestalo a je to prostě bezva. A adminům přeju aby stránky hodně vydržely a stále se zlepšovaly protože sou fakt super!

hmmm..

(Aneta, 3. 11. 2007 0:38)

no, abych řekla pravdu, jsem vegetariánka z přesvědčení, ani mně se nelíbí, v jakých podmínkách jsou zvířata chována...Nejím maso žádné a sama vím, že to není dobře. Ale už jsem si odvykla...není pravda že je člověk býložravec. Jinak..proč bychom měli tak vyvinuté zuby jako špičáky?když bych to měla přirovnat...napadá mě králík a pes...čí zuby spíše máme?:-)

ehm :)

(PETRA, 1. 11. 2007 21:59)

Jj s tím chováním ke zvířatům souhlasím...je to fakt hrozný...ale ČR je na to docela dobře...Musíte umět vybírat...a jinak jako sorry ale cpát do sebe kupu nějakých práškových vitaminů to je...radši nic :)
Jinak maso mi chutná jako hodně lidem,kteří sice nejsou vegetariáni ,mají na to názor trochu jinačí ale aspoň si dají práci s diskuzí na toto téma a přemýšlí o tom,jako jsem třeba já :) tak jím jen ryby,kuřecí atd...mě jinačí vlastně ani nechutná...a neláká mě to zkusit...

je to trochu jinak

(aneli, 29. 10. 2007 19:49)

no...jestli si myslis ze je zdravejsi jist jenom zeleninu atd atd., tak se celkem pletes - minimalne 2x tydne by lidi meli jist maso - nejlip ryby ale nejaky maso, je to dulezity pro svaly a vubec celkovej rust, takze kdyz sem prestala (ve 13) jist maso atd., tak mi zacaly padat vlasy, a po pul roce jsem skoncila na kapackach - a to sem jedla lusteniny a vsechno mozny abych mela bilkoviny, mamka je doktorka a malem se z toho slozila - proste maso se jist musi, s mirou ale musi....ted je mi 16, jim stejne jako monika jenom kureci, ryby a sem tam nejaky veprovy...vim ze ty zvirata trpi, ale sem natolik velkej sobec ze ted uz mi vic zalezi na sobe

Pro Moniku

(Barča - organizátorka kampaně, 13. 7. 2007 22:04)

Maso není potřebné k životu a rostlinná strava je mnohem zdravější.. Obsahuje spoustu živin..? Maso se dá nahradit zeleninou, ovocem.. jediný vitamin, který se nahradit nedá je vitamin B12, který se nachází ve "formě" bakterií v půdě. Zvířata ho žerou a z nich ho získáváme my nebo spíše VY. Běžně se dá ale koupit v obchodě, ve formě tablet. Několik, a myslím že ne tak málo, vrcholových sportovců jsou vegani nebo vegetariáni a jejich svaly ani "další" nijak netrpí.. Například mistr České republiky v sumo je vegan.. Takže, jaké živiny z masa potřebujeme?

Pro "všežravce"

(Barča - organizátorka kampaně, 9. 6. 2007 20:28)

S těmito názory se setkávám téměř denně. Takže, když mluvíme o šimpanzech, tak to jsou zvýřata, která jedí maso jen občas a převážně jedí rostlinnou stravu. Podívej se ale na lidstvo? ČR je je ve světě známa jako jeden z největších konzumentů masa. Na Ameriku sice nemáme, ale nejsme k tomu tak daleko. Lidé si velice rychle zvykli na maso.. Podívej se do restaurací.. Vegani nemají ani možnost tam vstoupit, pokud si chtějí koupit něco dobrého k snědku.
Nejde tu o to, jestli jsou lidé býložravci nebo všežravci.. Jde o to, jakým způsobem se ke zvířatům chováme.. Pokud by se zvířata z velkochovů přesunula do přirozeného prostředí (tzn. louky atd.), nebyla bych tolik proti. Nelíbí se mi, jak se s nimi zachází.. Proto nejím maso.. a je na každém, jestli si tento problém připustí a bude s tím něco dělat, nebo ne.. Ale proč jíst týrané a stresované mrtvoly zvířat, když nemusíš?

Člověk není typický býložravec :-/

(Všežravec, 10. 4. 2007 9:53)

Možná by nebylo na škodu uvést konkrétní prameny té "srovnávací anatomie", ve které je učiněn jednoznačný a nezpochybnitelný závěr o tom, že člověk je typický býložravec, protože takhle nemá toto zásadní tvrzení žádnou věrohodnost.
On člověk možná nemusí být ani vědec a napadne ho podívat se k nejbližšímu příbuznému z živočišný říše - např. k šimpanzům, kteří nejsou zatíženi bludy a různými předsudky, jako lidé. Co naleznete? Býložravce? Ó nikoliv.... :-)
A pokud v článku uvádíte, že vegetariánství je staré jako lidstvo samo, možná ano. Totéž se ale tvrdí i o homosexualitě a jiných "odlišnostech", které zatím nikdo negeneralizoval a neprohlásil, že člověk je typický homosexuál. ;-) Nejsem tak starý, jako lidstvo samo, takže si tu dobu nepamatuji. Pamatuji si ale dobře na jeskynní malby dokumentující lovení zvěře, ne pěstování sóji. :-))